Mikojan–Gurjevič MiG-15 bis SB

Verze: "bis SB"

Kód  NATO: Fagot B

Typ: Stíhací - Bombardovací

Výrobce: Aero Vodochody n.p.,  Odolena voda

Rok výroby: 1957

Evidenční číslo: 3005

Výrobní číslo: 713005

Provozovatel: Československá lidová armáda (1957 - 1983)

Charakteristika

Celokovový samonosný středoplošník s šípovým křídlem a šípovými ocasními plochami. Trup poloskořepinové konstrukce, kabina letounu přetlaková, klimatizovaná s pancéřovaným předním sklem s katapultovací sedačkou. Zadní část trupu je oddělitelná pro snadnou demontáž motoru. Přistávací zařízení tvoří hydraulicky ovládaný hlavní a příďový podvozek. Výzbroj. 1x kanon 37mm, 2x kanon 23 mm, 6x křídelní závěsníky pro podvěs raket, raketnic a pum.

Historie

Proudový jednomotorový jednomístný stíhací letoun, vyvinutý konstruktéry Arťomem Mikojanem a Michailem Gurevičem v SSSR. První sériový stroj byl zalétnut 30. prosince 1947. Jednalo se jednoho z prvních úspěšných proudových letounů s šípovitými křídly a patří k nejrozšířenějším a nejpočetnějším proudovým letounům na světě vůbec. Celkem bylo, včetně licenční výroby v Polsku a ČSSR, vyrobeno téměř 18 tisíc kusů.  V Československu byla zahájena licenční výroba v roce 1951 v podnicích Letov Letňany a Aero Vysočany a motory v Motorletu Praha. Od roku 1953 kompletace probíhala v nově vybudované továrně Aera ve Vodochodech. Mezi lety 1951 – 1961 bylo v Československu vyrobeno 3 453 kusů všech verzí, což byla po SSSR druhá největší produkce typu. Své bojové kvality předvedl MiG-15 především v leteckých bitvách v Korejské válce (1950 – 1953). Za celou dobu produkce typu vzniklo mnoho modifikací. První vylepšená verze byla označena jako MiG-15bis (bis = druhý), která byla vybavena novým výkonnějším motorem Klimov VK-1, a dalšími zlepšeními a úpravami. 

Po zavedení modernějších a výkonnějších stíhacích typů v československém letectvu byly původní MiG-15 upravovány na takticko útočnou variantu MiG-15 SB (Stíhací Bombardovací) určenou k ničení pozemních cílů za pomoci neřízených raket a konvenčních pum v rámci přímé podpory pozemních jednotek. Koncem šedesátých let však MiGům-15 SB končila životnost a bylo nutné je nahradit novějšími letouny. Velení letectva ČSLA proto rozhodlo dát přestavět nadbytečné, ale novější MiG-15bis na tuto stíhací-bombardovací verzi. Pro nesení podvěsené výzbroje bylo nutné modifikovat křídlo zesílením jeho konstrukce, byly instalovány čtyři pumové závěsníky BD-3-53L a doplněno další nutné vybavení k ovládání a odhozu zbraní. Tato modifikace pak nesla nové označení MiG-15bis SB. Přestavby na standard „bis SB“ probíhaly v Leteckých opravnách Kbely (LOK) v letech 1968 – 1978 a celkem vzniklo nejméně 72 kusů. Tato modifikace byla z výzbroje ČSLA vyřazena k 1. 4. 1983. Československé bitevní MiGy-15bis SB kromě ČSLA provozovaly i vzdušné síly Iráku, kam byly z Kbel dodávány v letech 1970 -1972.

 

Životopis 

Letoun s evidenčním číslem 3005 byl vyroben v roce 1957 v Aero Vodochody jako stíhací MiG-15bis. V roce byl 1968 přestavěn v LOK na verzi MiG-15bis SB. Jako stíhací sloužil od roku 1957 do roku 1967 u 26. stíhacího leteckého pluku na letišti Hradčany v Ralsku a poté jako stíhací-bombardovací u 30. stíhacího bombardovacího leteckého pluku „Ostravský“ v Hradci Králové kde v roce 1983 ukončil svou leteckou kariéru. 

V muzeu

Do muzea byl dopraven pozemní cestou v létě 1984 z vojenského útvaru 1564 z Hradce Králové.

Naloženo. Vpravo na snímku je Alois Hráček (zakladatel muzea) při nakládce křídel MiGu-15 na aeroklubáckou Avii A30 v Hradci Králové.

Čelá souprava dorazila v létě 1984 šťastně do kunovického Slováckého aeroklubu.

 

Zajímavost

Na levé straně přídě vystaveného MiG-15bis SB je namalován znak města Ostravy ačkoliv v Ostravě tento letoun nikdy nelítal. Tento znak totiž nosily letouny 30. stíhacího bombardovacího leteckého pluku, který sídlil v Hradci Králové a měl propůjčen čestný název „Ostravský“. Znak Ostravy nosil pluk jako připomínku leteckých bojů, kdy nad okupovaným Československem významně bojově zasáhli letci z 1. československé smíšené letecké divize právě při osvobození Ostravy.

V Kunovicích se pro MiG-15 všech verzí vyrábělo pozemní vybavení, části pohyblivých ocasních ploch, přechodové kryty a kryty podvozků.

Technické údaje

Výrobní číslo: 713005

Posádka: 1
Rozpětí: 10,08 m
Délka: 10,04 m
Výška: 3,70 m
Prázdná hmotnost: 3 908 kg
Max. vzletová hmotnost: 6 241 kg
Max. rychlost: „bis“ 1 076 km/hod. , „bis SB“ 900 km/hod.,

4x puma OFAB-100 + 2x nádrž 400L = 710 km/h,

4x raketnice SR-55 + 2x 400L = 660 km/h.

Praktický dostup: 11 500 m
Max. dolet: 4x raketa LR-130 + 2x 400L 593 km

        6x puma OFAB-100 = 345 km.

Tah motoru: 27 kN
Typ motoru: VK-1/Motorlet M–06
Palivo: letecký petrolej

Výzbroj

1x kanón typu N-37 ráže 37 mm se zvýšenou kadencí 400x/min se zásobou 40 nábojů

2x kanóny typu NR-23 ráže 23 mm s kadencí 850x/min se zásobou 80 nábojů na hlaveň,

6x křídelní závěsníky pro podvěsy: střední pár pro přídavné nádrže PTB-400 na 400L paliva nebo tříštivotrhavé pumy OFAB-100, vnější a vnitřní pár pro neřízené rakety LR-130 ráže 130 mm nebo raketnice SR-55 pro 10x neřízené rakety LR-55 ráže 55 mm nebo 100 kg tříštivotrhavé pumy OFAB-100