Mikojan–Gurjevič MiG-19 PM

Verze: "PM"

Kód  NATO: Farmer E

Typ: Přepadový stíhací s radarem a čtyřmi řízenými protiletadlovými raketami RS-2U

Výrobce: Gorkovský letecký závod č. 21 Ordžonikidzeho, Gorkij, SSSR

Rok výroby: 1960

Evidenční číslo: 1040

Výrobní číslo: 651040

Provozovatel: Československá lidová armáda (1961 - 1972)

Charakteristika

Celokovový dvoumotorový středoplošník se šípovitým křídlem. Přistávací zařízení tvoří hydraulicky zatahovactelný tříbodový podvozek s olejopneumatickými tlumiči. Letoun byl vybaven radiolokátorem RP-2U/Izumrud-2 a čtyřmi závěsníky s adaptéry pro radiolokačně naváděné protiletadlové rakety typu RS–2U nebo R-13.

Historie

První MiG-19 poprvé vzlétl 24. 5. 1952 a ve své době se stal první výkonnou nadzvukovou stíhačkou zavedenou do výzbroje nejen v československu, ale i v Evropě a možná i na světě. Typ MiG-19 byl zkonstruován jako dálkový stíhací letoun, použitelný jako přepadový stíhač se schopností operovat za všech povětrnostních podmínek. Po odstranění „dětských nemocí“ se z MiGu-19 stal dobře ovladatelný letoun, který svými výkony překonával všechny stroje ve své třídě. Vzniklo několik variant "devatenáctky", kdy nejpočetnější modifikací byla verze MiG-19S s kanony NR-30 ráže 30mm a další výzbrojí. Verze MiG-19PM vznikla jako specializovaná raketonosná stíhací varianta k obraně důležitých průmyslových center, vojenských objektů, pozemních komunikací a komunikačních uzlů, před útoky strategických bombardovacích letounů protivníka. Verze "PM" byla vybavená radiolokátorem RP-2U Izumrud-2 s vyhledávacím dosahem 12 km pro navádění protiletadlových střel vzduch - vzduch  po radiolokačním paprsku a vyzbrojena čtyřmi raketami RS-2US nebo R-13, které tvořily jedinou výzbroj stíhačky. Nejnápadnější rozdíly mezi verzemi "S" a "PM" byla, jak absence kanónů, tak i delší příď navíc s "hrbem" pro radar na přídi nad vstupem vzduchu do motoru a čtyři výrazné pylony na křídlech určené pro nesení protiletadlových řízených střel RS–2U. Později se ukázalo, že absence kanónů pro stíhací letoun je pro stíhače velkou nevýhodou a spoléhat se pouze na raketovou výzbroj je velkým strategickým omylem. Tyto zkušenosti vedly k tomu, že se od koncepce stíhaček jako raketonosiče upustilo.

 

Životopis 

Letoun byl vyroben 26. 9. 1960 v Gorkovském leteckém závodě č. 21 Ordžonikidzeho, Gorkij, SSSR a do stavu ČSLA byl předán po záletu na letišti Mladá v Milovicích-Boží Dar dne 24. 2. 1961. Muzejní MiG-21PM 1040 během své kariéry v ČSLA vystřídal opakovaně i několik útvarů. Při vpádu „spřátelených vojsk“ do ČSSR dne 21. 8. 1968  se stal letoun ev. čísla 1040 němým svědkem historických událostí na kbelském letišti v Praze, kde v tu dobu čekal na revizní prohlídku. V československém letectvu sloužil až do roku 1972, kdy byl po náletu 747 hodin a 10 minut vyřazen. Poslední let absolvoval 30. 5. 1972. Poté byl převzat Vojenskou akademii Antonína Zápotockého (VA AZ) v Brně - Slatina. Na vojenské akademii pak sloužil až do osmdesátých let 20. stol. jako učební pomůcka.

  • 26. 2. 1961 - 24. 7.1961 / 5. stíhací letecký pluk Plzeň-Líně
  • 24. 7. 1961 - 19.12.1962 / 1. stíhací letecký pluk České Budějovice
  • 19.12.1962 - 21. 1.1965 / 4. stíhací letecký pluk Pardubice
  • 21. 1.1965 - 10. 6.1965 /  7. letecký oddíl České Budějovice
  • 10. 6.1965 - 30. 5.1972 /  4. stíhací letecký pluk Pardubice
  • 30. 5.1972 - 11.10.1972 / 5. stíhací letecký pluk Plzeň-Líně

V muzeu

Do leteckého muzea v Kunovicích byl získán v roce 1990 a přepraven z Brna Slatiny, kde stál léta odstaven potzé co dosloužil jako učební pomůcka studentům Vojenské akademie Antonína Zápotockého.

 

Zajímavost

Vystřelovací sedačka umožňovala pilotovi opuštění letounu katapultáží i v případě, že se neoddělil kryt kabiny. Na letounu byla během jeho služby na levé straně přídě červenou barvou nastříkána hvězda s nápisem „Letoun v socialistické péči“. Jednalo se o běžnou praxi, kdy se o označené letouny staral pozemní personál co nejlépe a bez požadavku na finanční odměnu. Tento symbol byl v roce 2018 obnoven.

Technické údaje

Výrobní číslo: 651040

Posádka: 1

Rozpětí křídla:   9,00 m

Délka:  13,03 m

Výška: 3,89 m

Prázdná hmotnost: 5 660 kg

Max. vzletová hmotnost: 9 4001 kg

Max. rychlost:   1 230 km/h

Praktický dostup:  16 600 m

Max. dolet: bez přídavných nádrží (PTB-540) 1 090 km, s přídavnými nádržemi (PTB-540)  1 800 - 1 910 km

Motor: 2 × proudový motor Tumanskij RD-9B s přídavným spalovaním

Výkon: 2x 25,5 kN (s přídavným spalovaním 2x 31,9 kN)

Palivo: letecký petrolej

Výzbroj

4x protiletadlová řízená střela vzduch-vzduch typ RS–2U nebo R-13