Suchoj SU-7 U

Verze: "U"

Kód  NATO: "Moujik" (Mužik)

Typ: cvičně-bojová verze taktického stíhacího-bombardovacího letounu typu Su-7BM

Výrobce: Komsomolskoamurský letecký závod č. 126, Komsomolsk na Amuru, SSSR

Rok výroby: 1966                                                                                                    

Trupové číslo: 0510                                                               

Výrobní číslo: 0510                                                              

Provozovatel: Československá lidová armáda (ČSLA) 

(Foto archiv LMKU)

Charakteristika

Celokovový jednomotorový nadzvukový dvoumístný cvičný a taktický stíhací-bombardovací středoplošník s šípovitým křídlem. Kvůli přidání druhého kokpitu pro instruktora, byla přední část trupu prodloužena  střední partie trupu v oblasti před křídlem o 200 mm. Další nápadnou odlišností proti verzi SU-7 BM je instalace zdvojeného přistávacího brzdícího padáku PT-7B-U s plochou 2 x 25 m2 umístěné ve vřetenovitém pouzdře se zploštělými boky na svislé ocasní ploše pod směrovým kormidlem. V zadní kabině bylo druhého řízení, přístroje pro kontrolu letu, ovládání pro imitaci poruch a odpojení ovládacích prvků z přední kabiny. V obou kabinách byly instalovány katapultážní sedačky KS-4U-22. Na kabině instruktora byl umístěn výsuvný periskop pro lepší přehled o dění před letounem při startu a přistání. Tříbodový podvozek, hlavní (modifikovaný oproti verzi SU-7 BM) zasouvaný směrem k trupu. Na dvou křídelních a dvou podtrupových závěsnících mohla být nesena podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 000 kg včetně speciální cvičné pumy IAB-500 imitující taktickou nukleární pumu 8U69.

(Foto archiv LMKU)

Historie

Zpočátku byly pro výcvik pilotů nadzvukových stíhacích-bombardérů typu Su-7 používány podzvukové dvoumístné MiGy-15 UTI, ty se ovšem ukázaly pro výcvik pilotů SU-7 jako nevhodné kvůli znatelně menší vzletové a přistávací rychlosti, proto byla pověřena Suchojova konstrukční kancelář vývojem dvoumístné cvičně-bojové modifikace SU-7 se zdvojeným řízením, která dostala označení SU-7 U (U = učobnyj). Vývoj byl zahájen a dokončen v roce 1964 a vzlet prvního prototypu proběhl 25. 10. 1965 na zkušební základně v Žukovském u Moskvy. Základ konstrukce vycházel  z vyráběné jednomístné varianty SU-7 BM, ale přístrojové vybavení a další instalace včetně zdvojeného přistávacího padáku převzal od pokročilejšího typu Su-7 BKL. Vestavba zadního pilotního prostoru instruktora si vyžádala prodloužení trupu o 200 mm a kompletně přepracovat palivový systém.Protože zadní pilotní prostor tohoto modelu poskytoval minimální výhled směrem dopředu, byl letoun opatřen hřbetním výsuvným periskopem. Sériová výroba probíhala od roku 1966 do roku 1972 v Komsomolsku na Amuru v SSSR, kde bylo vyrobeno celkem 365 kusů všech modifikací verze U. ČSLA převzalo v letech 1966 až 1967 3 letouny z 5. série a 4 letouny z 10. série. Jeden z nich (0508) byl zničen při havárii 10. 1. 1984 u Jaroměřic nad Rokytnou. Poté co nešel vysunout podvozek se oba piloti mjr. František Kružík a npor. Miroslav Jahoda od 20. sbolp. katapultovali.

(Foto archiv LMKU)

Životopis 

Suchoj SU-7U (0510) byl vyroben v říjnu 1966 a po dokončení zkušebního programu u výrobce byl předán ČSLA u 28. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi dne 13. 4. 1967. Poté stroj převzal 20. stíhací bombardovací letecký pluk Náměšť nad Oslavou. V Náměšti nad Oslavou stroj nalétal  rekordních 2 002 hodin a 15 minut, což bylo nejvíce ze všech sedmi k ČSLA dodaných Su–7 U a absolvoval 3 531 startů a 3 522 bojových obratů. Z provozu v ČSLA byl letoun stažen v roce 1986 a jeho provoz definitivně ukončen ke dni 21. 7. 1988 předáním a uložením do LVO Přerov - Bochoř. Za svou leteckou kariéru bylo  na letounu provedena výměna celkem 265 různých zařízení, agregátů a přístrojů, z tohoto 14x vyměněn motor (vyčerpání životnosti nebo závady) a letoun spotřeboval více než 11 milionů litrů paliva.

(Foto archiv LMKU)

V muzeu

SU-7U (0510) do muzea dorazil pozemní cestou v červnu 1990 z LVO Přerov - Bochoř.
 
 "Finále" SU-7 U (0510) pod letištní věží v Kunovicích v červnu 1990 (Forto: Albert Orlita)
 Montáž 0510 provádeli ve spolupráci s muzejnímky technici z LVO Přerov - Bochoř (Foto archiv LMKU)
 Sestavení  letounu proběhlo na ploše Slováckého aeroklubu Kunovice ještě během léta 1990. Na snímcích je dobře zřetelný symbol rekiordního náletu 2000 hodin. (Foto archiv LMKU)
 

Zajímavost

SU-7 U (0510) byl do muzea z letiště Přerov - Bochoř dopraven v létě 1990. Nalétal 2 002 hodin, nejvíce ze všech sedmi Su–7 U dodaných do tehdejšího Československa a za dobu služby u ČSLA byl u tohoto stroje 14x vyměněn motor (vyčerpání životnosti nebo závady) a letoun spotřeboval více než 11 milionů litrů paliva. Zadní kokpit je v horní části překrytu vybaven periskopem, který instruktor pro nedostatečný výhled vpřed musel vysouvat při startu a přistání.

(Foto: Petr Popelář, Kunovice 08/1990)

Technické údaje

  • Posádka: 1 + 1 (pilot/žák a pilot/instruktor)
  • Vzlet prvního prototypu: 25. 10. 1965
  • Rozpětí: 9,31 m
  • Délka s PVD*/bez PVD: 18,23/16,81 m
  • Výška: 4,99 m
  • Prázdná hmotnost: 9 505 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 15 850 kg
  • Max. rychlost: 2 070 km/h
  • Praktický dostup: 16 900 m
  • Max. dolet bez/s přídavnými nádržemi: 820 km / 1 430 km
  • Motor: Ljulka AL-7 F-1 - 100 / - 150 / - 200
  • Výkon / tah motoru: 67,1 kN bez a 98,1 kN s přídavným spalováním
  • Palivo: letecký petrolej

* Zkratka pro pitot-statickou trubici z ruského "Prijemnik Vozdušnogo Davlenija" (Приёмник воздушного давления)

Výzbroj

  • 2x kanón NR-30 ráže 30 mm se zásobou 65 nábojů na hlaveň (v kořenech křídla)

Podvěsná výzbroj do 1 000 kg na dvou křídelních a dvou podtrupových závěsnících:

  • 4x neřízené pumy o hmotnosti 50 až 100 kg
  • 2x raketové bloky typu UB-16-57 (16 neřízených raket S-5 ráže 57 mm)
  • 2x raketomety typu APU-14U „stromečkové“ (7 neřízených raket S-3K ráže 160 mm)
  • 2x neřízené protizemní rakety typu S-24 ráže 240 mm
  • 1x speciální cvičná puma imitující nukleární pumu typu IAB-500 (levý podtrupový)
  • 4x Přídavné nádrže PTB-600 o objemu 620 l
  • 2x Přídavné nádrže PTB-950 o objemu 950 l