Koncepce rozvoje Leteckého muzea v Kunovicích

Členové iniciativy "Zachrantě Letecké muzeum Kunovice" a členové Slováckého aeroklubu, vypracovali v roce 2015 koncepci na postupnou záchranu exponátů a rozvoj muzea. Podstata koncepce spočívá v tom, že z důvodu větší akceschopnosti a rychlejšího dosažení záchrany exponátů bude Slovácký aeroklub provozovat letecké muzeum samostatně. Proto byla na podzim roku 2014 rozvázána po dohodě třístranná smlouva o spolupráci mezi Slováckým aerokubem, Slováckým muzeem a městem Kunovice a vzápětí uzavřena smlouva mezi Slováckým aeroklubem a městem Kunovice o užívání pozemku muzea. Těmito kroky se mohl začít realizovat záměr (koncepce) záchrany exponátů a rozvoje Leteckého muzea v Kunoviicích. 

V dubnu 2015 zahájil Slovácký aeroklub svou "první" sezónu provozování Leteckého muzea v Kunovicích, po téměř 10ti letech. Naše skupina nadšenců dokázala svými aktivitami probudit zájem laické i odborné veřejnosti a po letech jednání získalo muzeum lepší vyhlídky do budoucna. Kupříkladu peníze ze vstupného již neputují složitou cestou přes rozpočet krajské organizace a příjmy z návštěvnosti zůstávají v plné výši přímo v muzeu, což přináší více financí na opravy letounů, budování dalších expozic a celý rozvoj muzea.

Koncepce vycházela z analýz jak stávajícího stavu exponátů, společenské situace v regionu a současných možností aeroklubu, tak z příležitostí, které se v současné době nabízí. Cílem je záchrana exponátů, zajištění provozu ale také další rozvoj expozic. Ze všech dosavadních zkušeností vyplývá, že nejlépe zajištěný rozvoj probíhá při provozování muzea zakladatelem (soukromé subjekty, fyzické osoby či spolky) za podpory města či kraje. Zakladatel exponáty vlastní, opravuje a rozšiřuje muzejní činnosti, město či kraj poskytuje prostory - budovy či pozemky.

Ve všech úspěšných případech spadá provoz muzea čistě pod zakladatele muzea. Obdobný model navrhujeme také pro Kunovice - nechť aeroklub vlastní a vystavuje, město nechť poskytne pozemky. Jelikož se aeroklub snaží o co nejrychlejší stavbu prvního hangáru pro nejdůležitější exponáty, je potřeba řešit i převod pozemků - je vyžadováno zákonem, aby vlastník pozemku a budovy byl stejný. Důležitou složkou je rovněž lidský potenciál - aeroklub disponuje širokou škálou odborníků, často jsou to lidé, kteří i v rámci své profese letouny projektují, vyrábí nebo provozují.

Za předpokladu, že muzeum a aeroklub zůstanou nerozděleny v rámci jednoho celku a to včetně přístupu na letiště a v prostředí aktivní letecké výroby, lze reálně vytvořit živý organismus - živé letecké muzeum. Návštěvník bude mít možnost setkat se nejen s historií,  ale i současností letecké výroby, některé exponáty si může i "zažít" - proletět se, seskočit padákem. Navíc aktivnější spoluprací se školami a širší veřejností je možné k letectví přivést další generace a udržet tuto tradici skutečně živou. Což je v  podmínkách ČR ojedinělý případ a podstata naší koncepce.